Bohyně Vzduchu

Jméno: T´Itaria

Věk: 1559

Pohlaví: Klisna

Povaha: T´Itaria je velice moudrá a rozumná, má obrovský smysl pro logiku. Vždy ráda pomůže a cítí se dobře, když může říct něco, co ostatní nevědí.

Legendy: Tento příběh je o klisně jménem T´Itaria ještě předtím, než se stala bohyní. Tehdy se lidé i koně obávaly jedné věci. A to té, že spadne nebe jak strop v kleci. Mnoho a mnoho generací se strachovalo, co se tehdy stane. Nikdo nechodil ven v noci nejhlubší. Protože právě tehdy byla hráz mezi nebem a zemí nejtenčí. Jen T´Itaria, chytrá klisna s citem pro logiku, věděla že se nemusí bát. Protože věděla, jak zastavit nebeský pád.
V tu nejhlubší noc v roce kdy měsíc je v novu, vydala se pozorovat hvězdy na planinu. A právě tím upoutala pozornost Korinovu, nejstaršího boha koní, moudrého, prvního z vyvolení.
Když T´Itaria obrátila svou pozornost ke hvězdám, Korin se na planině zjevil v podobě sovy, jakožto moudrého nočního ptáka. Přiletěl k T´Itarie a posadil se na větev stromu před ní. Položil jí prostou otázku, a to proč není v bezpečí domova, jako všichni ostatní. T´Itaria mu moudře odpověděla, že vítr a sova svými perutěmi nebe vynese, a proto se i sova na planině v noci nejhlubší nebojí. Protože nebe, tak lehké, jen věc stejně lehká zvednout dokáže. Stejně jako zlobu, tak silnou, přemůže jen láska. Když Korin viděl, jak je T´Itaria moudrá a rozumná, její ctnosti ocenil tím, že z ní učinil bohyni a dal jí magii větru, aby mohla v noci nebe podržet. T´Itaria od té doby žije spolu s ostatními koňskými bohy na Olympu. Říká se, že až nebe bude za 2000 let od jejího přijetí mezi bohy padat, T´Itaria ho vrátí tam, kde má být. A od té doby se koně ani lidé nebojí pádu nebe. A říká se. že právě T´Itaria odpovídá koním s magií větru, když se větru na něco ptají.